Tak mi karma nakopala zadek
Publikováno 30.04.2015 v 00:00 v kategorii Kluci, muži, chlapi, přečteno: 88x
Zrovna nedávno se mi můj starší brácha u piva zničehonic pološeptem svěřil, že do konce měsíce seká dobrotu a preventivně s žádnýma holkama nechodí ven, protože mu v horoskopu psali že pokud bude hodnej tak na konci dalšího měsíce potká nějakou velkou lásku nebo co. "Sis, musím bejt hodnej, chápeš.. karma" V mysli mi první svitlo WTF? Ale pak jsem se udržela a neřekla nic, kvůli čemu by se mohl cítit blbě, že se mi vůbec svěřoval.
Karmu beru. Věřím, že tak nějak funguje, už se mi to potvrdilo mockrát. Od bráchy jsem ale takový zrcadlo nečekala, vždycky byl magnet na průsery a moc se s ničím neštval. Už vůbec ne se svým svědomím. Jak tak o tom chvíli mluvil, zauvažovala jsem nad svým "skóre". Sebekriticky musím přiznat, že jsem nejspíš v pěkným mínuse a asi se dala nějaká ta ťafka očekávat.
Zvláštní na tom je jedna věc. Přišlo to ze strany, ze které jsem to vůbec nečekala.
Dominika jsem "potkala" online někdy v prosinci 2014. Podle fotek na profilu 195cm vysokej blonďák s trendy účesem a jasně modrýma očima, na fotkách často s krásnou zrzavou fenkou pitbulla. Něčím mě zaujal. Prohodili jsme letmo pár slov a pak pár týdnů nic. V té době jsem čerstvě chodila s Kubou a pomalu se do něj zamilovávala. Jenže co čert nechtěl, přišla jsem na to, že Kuba čile flirtuje s jinýma holkama a bez okolků jim tvrdí, že je sám, chudinka. To "chudinka" dodávám schválně, používá to totiž jako svou balící techniku.. že ho žádná nechce a on neví proč. Docela dobře to funguje:D Nicméně mě to dost vzalo, myslela jsem, že mu můžu věřit. Byl tak pozornej a milej.. a tak když odjel na služebku do Prahy, ve vzteku jsem přijala pozvání na návštěvu od bývalýho, co pro mě má pořád slabost.. tolik ke kontextu. Vracela jsem se od bývalýho a ve vlaku mi na mobilu pípla zpráva od Dominika.. začali jsme si povídat a já mu vyklopila svoje trápení s Kubou (foukání bolístek od bývalýho jsem prozřetelně vynechala). Byl milej a chápavej a začali jsme si povídat častěj.
Po nějakým čase, asi po měsíci a půl celkem frekventovanýho chatování, mi poprvé zavolal. To u mě ještě Kuba bydlel a já se musela nenápadně vypařit ven garáží, aby mě neslyšel. Líbil se mi Dominikův hlas, byl takovej hrubší, mužnej.. a to i přesto, že je o tři roky mladší než já. Časem jsem si s ním povídala opravdu ráda, i když mě štvalo že někdy na zprávu neodpovídá celý hodiny. Zkoušeli jsme se domluvit na nějakým setkání, ale já byla ještě ve vztahu a přišlo mi to nefér, i když to Dominik věděl a Kuba měl ty svoje (ač mnou nikdy nepřistižen inflagranti) aférky. Uběhl další měsíc a půl. Zima se pomalu chystala vyměnit si s jarem službu a já byla připravená vyměnit Kubu. Už jsem s ním nebyla šťastná. Rozešla jsem se s ním, a i když u mě ještě bydlel (a ano, spal taky v mojí posteli), rozhodla jsem se že si udělám výlet za Dominikem. Zrovna se odstěhoval od prarodičů do novýho bytu (kde dřív bydlela jeho máma, bude si ho pronajímat) a tak jsem jela na "kolaudaci". Už bylo všechno domluvený a já asi týden před tím poslala Dominikovi svůj FB, ať si mě přidá, jestli chce. Asi den se neozval a pak mi přišlo: "Víš, nevím jestli jsem ti říkal, že mám přítelkyni" ...???
Aha.. tak on věděl jak blbě jsem se cítila kvůli tomu jak jsme spolu flirtovali když jsem ještě byla s Kubou, ale neřekl mi nic, a to měl tak sto příležitostí. Ale přidal si mě. Asi už věděl, že na nějaký dělání scén a problémů nejsem stavěná. Koukám mu na ten profil nevěřícně.. ve vztahu už šest let. Hmm.
Měla jsem mu napsat, že tohle nepůjde a ukončit to. Vždyť se to úplně otočilo a já teď byla ta, kvůli které kluk jiné holky flirtuje s jinýma. Jenže při projíždění jeho profilu jsem narazila na nějaký videa a nemohla si pomoct abych je nepustila. Tančil na jednom na nějaké párty s kamarádem, byli už takoví společensky unavení všichni a on byl tak okouzlující.. rozhodla jsem se fakt, že někoho má, úplně ignorovat. Vždyť jim to přece neklape. A on se s ní nechce rozejít zrovna teď, protože ji čekají státnice, a on nechce, aby je kvůli tomu zkazila. A já jsem přece tak chápavá.. (nebo blbá:D)
A tak jsem za ním jela. V pátek, hned po práci.
Vyzvedl mě máminým autem na nádraží, bylo už skoro devět a on tam v tom mrazivým večeru stál v šedým svetru na knoflíky, děsně mu to slušelo. Vysokej, pečlivě učesanej, ani ten plnovous co si začal pěstovat nevypadal špatně. Objala jsem ho krátce, rozpačitě a u toho celou dobu mlela pantem. Vzal mi tašku a uložil ji na zadní sedačku. Když jsme si nastoupili a on vyrazil, spadlo to ze mě. Soustředil se na řízení a já si ho ve světlech pouličních lamp co jsme míjeli prohlížela. Evidentně ho to dost znervózňovalo, protože skoro přehlídl na semaforu červenou. Nakonec jsme ale dojeli v pohodě. I když.. tahle část Bruntálu nepatří mezi nejbezpečnější ani ve dne, došlo mi při pohledu na skupinku hlasitě debatující před jedním ze vchodů. Naštěstí Bella i Dominik docela budili respekt, nebála jsem se.
Vyšli jsme do nejvyššího patra, otevřel mi dveře. "Tak pojď dál a nerozhlížej se moc, moc jsem toho ještě nestihl vybalit. Máš hlad?" Měla jsem. Sedli jsme si do kuchyně a zapálili si. Jo, Dominik kouří docela dost a já, ač to nerada přiznávám, s tím taky nemám úplně problém. Běžně se to popisuje jako společenskej kuřák. A teď jsem byla přece jen trochu nervózní. Dominik věděl, že mám ráda bílý víno a vytáhl z ledničky flašku Veltlínu. "Koukej, co jsem dnes pořídil", usmál se. "A je tam ještě jedna, kdyby náhodou" culil se mnohoznačně. Načali jsme tu první a během chvilky se oba dostali do příjemné, uvolněné nálady. Dali jsme si rohlíky se šunkou, protože na vaření jsme ani jeden už neměli sílu a povídali si.
Ten jeho pohled!!! Úplně mě pohlcoval, obzvlášť když se podíval tak jakoby z boku a k tomu se usmál, to jsem byla ztracená. Brzo jsem se v bytečku cítila jako doma. A to i když tam v podstatě nebyly žádný dveře, dokonce i do koupelny jen takový chabý šoupačky. Vzpomněla jsem si na ségru, ta se chudák nevyčůrá ani na veřejných záchodcích, když není v místnosti úplně sama :D No nic. Flaška padla a s druhou jsme se už oba opravdu uvolnili. "Půjdem s Bellou?" navrhl Dominik když jsem típala další práskačku. "Stejně se s ní před spaním ještě musí.." "Jasně, jen si vezmu telefon", řekla jsem a chtěla se kolem něj v chodbě protáhnout do obýváku, kde přístroj ležel na stolku. Jak jsem ho v úzkým prostoru míjela, podívala jsem se na něj a zachytila jeho upřenej pohled.. zastavila jsem se. Přitáhl si mě k sobě a naše rty se pomalu dotkly. Nechala jsem se tím okamžikem docela unýst, nevím jestli ten polibek trval tři vteřiny nebo třicet. Každopádně byl příjemnej.
Po procházce s Bellou nás ten venkovní chlad tak probral, že jsme úplně zapomněli na únavu. "Nechceš jít někam ven? Slíbil jsem ti, že budeme tančit", řekl Dominik měkce. A tak jsme šli. Karibik, místní diskotéka, nebyl v sobotu večer moc vytíženej.. ale DJ se celkem snažil a my si dali vodku s Red Bullem. Za chvilku už jsme se synem majitele a nějakou slečnou hráli fotbálek a příjemně se bavili. Měla jsem na sobě šaty celkem těsně obepínající mou postavu a samodržící punčochy. Ta délka byla tak tak a sem tam asi vykouknul kousek krajkovýho lemu. Všimla jsem si, že Dominik vypadá tak nějak hrdě, že jsem tam zrovna s ním. To mi samozřejmě lichotilo. S dalším drinkem se nám i písničky víc a víc líbily a toho tance jsem se dočkala. Mám ráda když kluk umí tančit. Nemehlo teda určitě nebyl, a hlavně mu vůbec nevadilo že jsme na parketu jen sami dva..
Zpátky v nejhořejším patře činžáku to probíhalo navzdory celkem slušné dávce alkoholu dost nesměle.. v obýváku, kde jsme na rozloženým gauči u televize naladěné na hudební kanál leželi, se tak nějak nemotorně schylovalo k něčemu víc.. nakonec jsme se k tomu dobrali a až mi skoro přišlo vtipný, kolik toho chtěl Dominik zkoušet. Spát jsme šli skoro za svítání.
Druhej den jsme spolu v dobré náladě vařili oběd, kuřecí řízky v trojobale (ty chystal on!) a bramborovou kaši, když dorazila jeho máma s přítelem. Odstěhovala se právě k němu a teď si přišla pro zbytek věcí. O mě věděla, Dominik řekl, že mu přijede kamarádka. Ehm.
"Ahoj, Eliška. Můžeš mi tykat", představila se drobná, krátce ostříhaná Dominikova máma. "Dan", řekl její přítel, vysokej, sympatickej vlasáč s bradkou a podal mi ruku. "Dáme si kafe, můžem?" Všichni si sedli v kuchyni kde se jako na jediným místě v bytě u otevřenýho okna kouří a já udělala kafe. Sedli jsme si, ař překvapivě hladce. "Co máte na večer v plánu, nechcete k nám přijít?"
A tak jsme šli. S Eliškou jsme si daly víno a na konci večera už mi docela důvěrně povídala o svým životě.. nestačila jsem koukat. Tím spíš, že mi Dominik odpoledne nechápavě vyklopil, že jeho přítelkyně mámě pořád musí vykat :D Docela vtipný.
Bylo mi s ním moc příjemně a v neděli bylo celkem těžký odjet. A to i přesto, že za světla jsme nemohli jít za ruku nebo si dát venku pusu nebo cokoli.. Ale zase to vyvažoval fakt že mě přitahoval a taky ta máma co pro mě z nějakýho důvodu měla slabost. Dokonce jsem nechtě u něj v bytě ztratila naušnici.. řekla jsem mu o ní, ať se po ní koukne. Nenašel. Zato jeho přítelkyně, která přijela na návštěvu, si na ni na první dobrou v koupelně stoupla. A že prej čí je..? Shodou náhod to téma vytáhla na návštěvě u Ely a Dana. Ela pohotově zalhala že je její, dodávajíc, že tam má ještě dost věcí a je možný že na něco zase narazí. Co na to říct? Milý? Alarmující? :D
Pokračovalo to asi měsíc.. Vždycky stejnej scénář, Dominik slíbil že přijede (už jsem bydlela sama), nakonec to na poslední chvíli odvolal (totálně blbý výmluvy - musí vytřít chodbu, vyprat prádlo..) a tak jsem přijela já.. jednou jsem mu takhle ležela unavená v náruči, asi ve čtyři ráno.. a on najednou říká "Miluju tě"..
Vytřeštila jsem do místnosti tlumeně osvětlené jen blikající obrazovkou oči a nevěděla jak reagovat. Opřela jsem se o loket a podívala se na něj. "Opravdu, věř mi. Miluju tě." Neslyšela jsem to už hodně dlouho. Zpátky jsem to říct nemohla protože pro mě je to fakt těžký ty slova vyslovit, a navíc to dokážu jen když jsem o tom přesvědčená. Ale i tak mě to vzalo. Naprázdno jsem polkla, lehla si mu zpátky na hruď a spustily se mi slzy. Vůbec jsem tu svou reakci nechápala. Až jsem se roztřásla. Objal mě.
Časem mi došlo, že slova mu jdou. Ale činy.. s těma je na tom o dost hůř. Potřebuju se moct na chlapa spolehnout. Na něj to nešlo. Vlastně šlo, mohla jsem se spolehnout, že to, na co se domluvíme, nebude platit. Začala jsem se cítit jako stíhačka, což je o to vtipnější, že jsem vlastně ani nechtěla aby se s tou svou slečnou rozešel. Jen jsem ho chtěla občas vidět a moct věřit tomu co říká.
Jo, bylo to naivní.. ale dobrá lekce. Zadaný nebrat:)
Zvláštní na tom je jedna věc. Přišlo to ze strany, ze které jsem to vůbec nečekala.
Dominika jsem "potkala" online někdy v prosinci 2014. Podle fotek na profilu 195cm vysokej blonďák s trendy účesem a jasně modrýma očima, na fotkách často s krásnou zrzavou fenkou pitbulla. Něčím mě zaujal. Prohodili jsme letmo pár slov a pak pár týdnů nic. V té době jsem čerstvě chodila s Kubou a pomalu se do něj zamilovávala. Jenže co čert nechtěl, přišla jsem na to, že Kuba čile flirtuje s jinýma holkama a bez okolků jim tvrdí, že je sám, chudinka. To "chudinka" dodávám schválně, používá to totiž jako svou balící techniku.. že ho žádná nechce a on neví proč. Docela dobře to funguje:D Nicméně mě to dost vzalo, myslela jsem, že mu můžu věřit. Byl tak pozornej a milej.. a tak když odjel na služebku do Prahy, ve vzteku jsem přijala pozvání na návštěvu od bývalýho, co pro mě má pořád slabost.. tolik ke kontextu. Vracela jsem se od bývalýho a ve vlaku mi na mobilu pípla zpráva od Dominika.. začali jsme si povídat a já mu vyklopila svoje trápení s Kubou (foukání bolístek od bývalýho jsem prozřetelně vynechala). Byl milej a chápavej a začali jsme si povídat častěj.
Po nějakým čase, asi po měsíci a půl celkem frekventovanýho chatování, mi poprvé zavolal. To u mě ještě Kuba bydlel a já se musela nenápadně vypařit ven garáží, aby mě neslyšel. Líbil se mi Dominikův hlas, byl takovej hrubší, mužnej.. a to i přesto, že je o tři roky mladší než já. Časem jsem si s ním povídala opravdu ráda, i když mě štvalo že někdy na zprávu neodpovídá celý hodiny. Zkoušeli jsme se domluvit na nějakým setkání, ale já byla ještě ve vztahu a přišlo mi to nefér, i když to Dominik věděl a Kuba měl ty svoje (ač mnou nikdy nepřistižen inflagranti) aférky. Uběhl další měsíc a půl. Zima se pomalu chystala vyměnit si s jarem službu a já byla připravená vyměnit Kubu. Už jsem s ním nebyla šťastná. Rozešla jsem se s ním, a i když u mě ještě bydlel (a ano, spal taky v mojí posteli), rozhodla jsem se že si udělám výlet za Dominikem. Zrovna se odstěhoval od prarodičů do novýho bytu (kde dřív bydlela jeho máma, bude si ho pronajímat) a tak jsem jela na "kolaudaci". Už bylo všechno domluvený a já asi týden před tím poslala Dominikovi svůj FB, ať si mě přidá, jestli chce. Asi den se neozval a pak mi přišlo: "Víš, nevím jestli jsem ti říkal, že mám přítelkyni" ...???
Aha.. tak on věděl jak blbě jsem se cítila kvůli tomu jak jsme spolu flirtovali když jsem ještě byla s Kubou, ale neřekl mi nic, a to měl tak sto příležitostí. Ale přidal si mě. Asi už věděl, že na nějaký dělání scén a problémů nejsem stavěná. Koukám mu na ten profil nevěřícně.. ve vztahu už šest let. Hmm.
Měla jsem mu napsat, že tohle nepůjde a ukončit to. Vždyť se to úplně otočilo a já teď byla ta, kvůli které kluk jiné holky flirtuje s jinýma. Jenže při projíždění jeho profilu jsem narazila na nějaký videa a nemohla si pomoct abych je nepustila. Tančil na jednom na nějaké párty s kamarádem, byli už takoví společensky unavení všichni a on byl tak okouzlující.. rozhodla jsem se fakt, že někoho má, úplně ignorovat. Vždyť jim to přece neklape. A on se s ní nechce rozejít zrovna teď, protože ji čekají státnice, a on nechce, aby je kvůli tomu zkazila. A já jsem přece tak chápavá.. (nebo blbá:D)
A tak jsem za ním jela. V pátek, hned po práci.
Vyzvedl mě máminým autem na nádraží, bylo už skoro devět a on tam v tom mrazivým večeru stál v šedým svetru na knoflíky, děsně mu to slušelo. Vysokej, pečlivě učesanej, ani ten plnovous co si začal pěstovat nevypadal špatně. Objala jsem ho krátce, rozpačitě a u toho celou dobu mlela pantem. Vzal mi tašku a uložil ji na zadní sedačku. Když jsme si nastoupili a on vyrazil, spadlo to ze mě. Soustředil se na řízení a já si ho ve světlech pouličních lamp co jsme míjeli prohlížela. Evidentně ho to dost znervózňovalo, protože skoro přehlídl na semaforu červenou. Nakonec jsme ale dojeli v pohodě. I když.. tahle část Bruntálu nepatří mezi nejbezpečnější ani ve dne, došlo mi při pohledu na skupinku hlasitě debatující před jedním ze vchodů. Naštěstí Bella i Dominik docela budili respekt, nebála jsem se.
Vyšli jsme do nejvyššího patra, otevřel mi dveře. "Tak pojď dál a nerozhlížej se moc, moc jsem toho ještě nestihl vybalit. Máš hlad?" Měla jsem. Sedli jsme si do kuchyně a zapálili si. Jo, Dominik kouří docela dost a já, ač to nerada přiznávám, s tím taky nemám úplně problém. Běžně se to popisuje jako společenskej kuřák. A teď jsem byla přece jen trochu nervózní. Dominik věděl, že mám ráda bílý víno a vytáhl z ledničky flašku Veltlínu. "Koukej, co jsem dnes pořídil", usmál se. "A je tam ještě jedna, kdyby náhodou" culil se mnohoznačně. Načali jsme tu první a během chvilky se oba dostali do příjemné, uvolněné nálady. Dali jsme si rohlíky se šunkou, protože na vaření jsme ani jeden už neměli sílu a povídali si.
Ten jeho pohled!!! Úplně mě pohlcoval, obzvlášť když se podíval tak jakoby z boku a k tomu se usmál, to jsem byla ztracená. Brzo jsem se v bytečku cítila jako doma. A to i když tam v podstatě nebyly žádný dveře, dokonce i do koupelny jen takový chabý šoupačky. Vzpomněla jsem si na ségru, ta se chudák nevyčůrá ani na veřejných záchodcích, když není v místnosti úplně sama :D No nic. Flaška padla a s druhou jsme se už oba opravdu uvolnili. "Půjdem s Bellou?" navrhl Dominik když jsem típala další práskačku. "Stejně se s ní před spaním ještě musí.." "Jasně, jen si vezmu telefon", řekla jsem a chtěla se kolem něj v chodbě protáhnout do obýváku, kde přístroj ležel na stolku. Jak jsem ho v úzkým prostoru míjela, podívala jsem se na něj a zachytila jeho upřenej pohled.. zastavila jsem se. Přitáhl si mě k sobě a naše rty se pomalu dotkly. Nechala jsem se tím okamžikem docela unýst, nevím jestli ten polibek trval tři vteřiny nebo třicet. Každopádně byl příjemnej.
Po procházce s Bellou nás ten venkovní chlad tak probral, že jsme úplně zapomněli na únavu. "Nechceš jít někam ven? Slíbil jsem ti, že budeme tančit", řekl Dominik měkce. A tak jsme šli. Karibik, místní diskotéka, nebyl v sobotu večer moc vytíženej.. ale DJ se celkem snažil a my si dali vodku s Red Bullem. Za chvilku už jsme se synem majitele a nějakou slečnou hráli fotbálek a příjemně se bavili. Měla jsem na sobě šaty celkem těsně obepínající mou postavu a samodržící punčochy. Ta délka byla tak tak a sem tam asi vykouknul kousek krajkovýho lemu. Všimla jsem si, že Dominik vypadá tak nějak hrdě, že jsem tam zrovna s ním. To mi samozřejmě lichotilo. S dalším drinkem se nám i písničky víc a víc líbily a toho tance jsem se dočkala. Mám ráda když kluk umí tančit. Nemehlo teda určitě nebyl, a hlavně mu vůbec nevadilo že jsme na parketu jen sami dva..
Zpátky v nejhořejším patře činžáku to probíhalo navzdory celkem slušné dávce alkoholu dost nesměle.. v obýváku, kde jsme na rozloženým gauči u televize naladěné na hudební kanál leželi, se tak nějak nemotorně schylovalo k něčemu víc.. nakonec jsme se k tomu dobrali a až mi skoro přišlo vtipný, kolik toho chtěl Dominik zkoušet. Spát jsme šli skoro za svítání.
Druhej den jsme spolu v dobré náladě vařili oběd, kuřecí řízky v trojobale (ty chystal on!) a bramborovou kaši, když dorazila jeho máma s přítelem. Odstěhovala se právě k němu a teď si přišla pro zbytek věcí. O mě věděla, Dominik řekl, že mu přijede kamarádka. Ehm.
"Ahoj, Eliška. Můžeš mi tykat", představila se drobná, krátce ostříhaná Dominikova máma. "Dan", řekl její přítel, vysokej, sympatickej vlasáč s bradkou a podal mi ruku. "Dáme si kafe, můžem?" Všichni si sedli v kuchyni kde se jako na jediným místě v bytě u otevřenýho okna kouří a já udělala kafe. Sedli jsme si, ař překvapivě hladce. "Co máte na večer v plánu, nechcete k nám přijít?"
A tak jsme šli. S Eliškou jsme si daly víno a na konci večera už mi docela důvěrně povídala o svým životě.. nestačila jsem koukat. Tím spíš, že mi Dominik odpoledne nechápavě vyklopil, že jeho přítelkyně mámě pořád musí vykat :D Docela vtipný.
Bylo mi s ním moc příjemně a v neděli bylo celkem těžký odjet. A to i přesto, že za světla jsme nemohli jít za ruku nebo si dát venku pusu nebo cokoli.. Ale zase to vyvažoval fakt že mě přitahoval a taky ta máma co pro mě z nějakýho důvodu měla slabost. Dokonce jsem nechtě u něj v bytě ztratila naušnici.. řekla jsem mu o ní, ať se po ní koukne. Nenašel. Zato jeho přítelkyně, která přijela na návštěvu, si na ni na první dobrou v koupelně stoupla. A že prej čí je..? Shodou náhod to téma vytáhla na návštěvě u Ely a Dana. Ela pohotově zalhala že je její, dodávajíc, že tam má ještě dost věcí a je možný že na něco zase narazí. Co na to říct? Milý? Alarmující? :D
Pokračovalo to asi měsíc.. Vždycky stejnej scénář, Dominik slíbil že přijede (už jsem bydlela sama), nakonec to na poslední chvíli odvolal (totálně blbý výmluvy - musí vytřít chodbu, vyprat prádlo..) a tak jsem přijela já.. jednou jsem mu takhle ležela unavená v náruči, asi ve čtyři ráno.. a on najednou říká "Miluju tě"..
Vytřeštila jsem do místnosti tlumeně osvětlené jen blikající obrazovkou oči a nevěděla jak reagovat. Opřela jsem se o loket a podívala se na něj. "Opravdu, věř mi. Miluju tě." Neslyšela jsem to už hodně dlouho. Zpátky jsem to říct nemohla protože pro mě je to fakt těžký ty slova vyslovit, a navíc to dokážu jen když jsem o tom přesvědčená. Ale i tak mě to vzalo. Naprázdno jsem polkla, lehla si mu zpátky na hruď a spustily se mi slzy. Vůbec jsem tu svou reakci nechápala. Až jsem se roztřásla. Objal mě.
Časem mi došlo, že slova mu jdou. Ale činy.. s těma je na tom o dost hůř. Potřebuju se moct na chlapa spolehnout. Na něj to nešlo. Vlastně šlo, mohla jsem se spolehnout, že to, na co se domluvíme, nebude platit. Začala jsem se cítit jako stíhačka, což je o to vtipnější, že jsem vlastně ani nechtěla aby se s tou svou slečnou rozešel. Jen jsem ho chtěla občas vidět a moct věřit tomu co říká.
Jo, bylo to naivní.. ale dobrá lekce. Zadaný nebrat:)
Komentáře
Celkem 3 komentáře
sebastiana 30.04.2015 v 07:55 hm, to je dost pitomé...
jo a proč se jmenuješ Dat girl? Myslím, proč tam je to Dat?
That Girl 02.05.2015 v 20:36 Ahoj sebastiano, bylo to pitomý rozhodnutí, uznávám a dobře mi tak. "Dat" byl fonetickej přepis slova "that", jako "ta holka" :) Díky za návštěvu!
Ema 03.05.2015 v 05:35 Aha:)